Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Tuhle jsem četl, že 97% vědců VĚŘÍ, že ... (dosaďte dle libosti...)

Jenže vědec nemá VĚŘIT, ale když tak vyslovit teorii, kterou posléze dokáže opakovatelným experimentem.

A ten experiment - je? R^

0 0
možnosti

A to s tím věřením o sobě říkali ti vědci, nebo je tato zásadní myšlenka titulek nějakého novináře?

0 0
možnosti

Zdá se, podle bohorovnosti, se kterou označujete snažení vědců za bláboly, že problému rozumíte mnohem lépe než oni. Takže se spíše obrátím na vás než na ty vědce. Budou tedy mít rostliny při větší koncentraci CO2 stejný nebo dokonce vyšší obsah živin? Vy argumentujete, že budou růst rychleji, prosím, proč ne. Ale ve zprávě těch hloupých vědců se mluví o obsahu živin, nikoliv o rychlosti růstu. Moc prosím, můžete mi k tomu napsat svůj názor? Na ty hlupáky, kteří zkoumají jakési procento živin se nedá spolehnout, nerozumí tomu. Já věřím vám a doufám, že mi to vysvětlíte. Nerad bych se v budoucnu cpal dvojnásobnými porcemi zeleniny jen proto, že v nich chybí podstatné látky. Moc děkuji předem za odpověď.

3 5
možnosti

Každopádně děkuji za komentář. Chápu, že ten článek může vypadat bohorovně, ale myslím si, že je to do značné míry adekvátní přístup ke způsobu zveřejňování bohorovných panických zpráv ze slavného panelu OSN(IPCC). Já až tak nezpochybňuji, že vědci došli k závěrům, že složení rostlinných produktů se mění v souvislosti s vysokým obsahem CO2 v atmosféře. Ale hodně mi vadí, jak to hned(a doufám, že né vědci) spěchají naroubovat na to, že jestli hned nepřestaneme vypouštět oxid uhličitý, tak je s náma amen. A hned z toho dělají politiku, a ne ledajakou, ale světovládnou.

Takže k těm živinám. Kdyby to bylo podle mé velmi zjednodušené úvahy, tak za těch podmínek vysokého CO2 bude množství zelené hmoty vyšší, ale jak říkáte, koncentrace živin v nich bude nižší. Celkově bude živin stejně, ale budou více rozptýlené ve větším množství té základní hmoty.

A teď tedy k těm živinám. Vědci nám sdělili prostřednictvím OSN, že pšenice bude mít méně bílkovin, zinku a železa. A mě hned napadlo, no a co? Bude snad proto pšeničná mouka horší, že bude mít méně lepku? Ba právě naopak. U zinku a železa je to zrovna tak pochybné. Odkdy je pšenice základním zdrojem zinku a železa.

Základní živinou pšenice jsou polysacharidy, a to docela stačí. Ty narostou s vyšší koncentrací CO2 víc. Bílkoviny v obilí(soje, rýži) jsou vysoce problematické a moderní věda o výživě jim připisuje řadu negativních vlivů na zdraví a vznik závažných autoimunitních chorob. Kdyby se "vědci" zeptali skutečných vědců, zabývajících se výživou, tak by se dozvěděli. Se zinkem a železem, ať si blábolí co chtějí. Já jsem se 20 let zabýval zinkovacíma lázněma, takže mám strategické zásoby.:-)

7 1
možnosti
Foto

Ono to chce číst celý čáne nejen perex a první odstavec

Podle v květnu publikované studie, která sledovala produkci 10 nejvíce pěstovaných plodin (ječmen, maniok, kukuřice, palmový olej, řepka, rýže, sójové boby, čirok, cukrová třtina, pšenice), se v důsledku klimatické krize kalorická hodnota sklizní každý rok snižuje o 35 bilionů kalorií. Jídlo každým rokem ztrácí procento ze své výživové hodnoty.

„To znamená, že mizí kalorie pro 50 milionů lidí,“ říká autor studie Deepak Ray z Univerzity v Minnesotě. „V budoucnu to může být víc, pokud se na to nepřipravíme a nesnížíme emise uhlíku,“ dodal.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/klimaticka-zmena-globalni-oteplovani-jidlo-potraviny-hlad-hladomor-afrika-evropa-co2-oxid-uhlicity.A190821_143410_eko-zahranicni_nio

Problém není totiž jen samotný CO2, ale celkové klimatické změny. Např. zvýšení teploty a s ním zvýšená potřeba vody, některé rostliny při vyšších teplotách přestávají růst,...

Ale i kdyby narostlo víc hmoty díky CO2 a ubylo bílkovin, železa, zinku,...tak je to prostě problém-kvantita nedokáže nahradit kvalitu.

2 2
možnosti

P17e90t64r 49B90u97r59i85a98n

24. 8. 2019 12:38

....každý rok snižuje o 35 bilionů kalorií. To znamená, že mizí kalorie pro 50 milionů lidí,“ říká autor studie.

Přepočítávat něco na absolutní kumulovaná čísla, to dělali s oblibou komunisti. Jednak to znělo bombasticky a potom se tím dala zakrýt základní fakta. Většinou ta, že vlastně o nic vůbec nejde. A tak jsme se mohli dočíst, že např. v SSSR se vypěstovalo letos xx milionů tun pšenice a vytavilo xx milionů tun oceli. Je to moc, nebo málo? V jediném příznivém roce pro hraboše je sežráno potravy pro xx milionů lidí. Je to moc, nebo málo? Nikoliv, je to naprosto normální.

8 1
možnosti

Inu, ten článek na iDnes je trochu nešťastný.

Pokles některých stopových prvků v pšenici při zvýšené koncentraci CO2 je potvrzený, nicméně když mluvíme o poklesech výnosů, jde hlavně o kvalitu půdy a sucho, které je budou snižovat.

Třeba egyptská delta je jeden z nejdrastičtějších případů -- díky přehradám už Nil nepřináší každoroční náplavy bohaté na živiny, populace raketově roste, takže se půda masivně chemicky hnojí.

A začíná být opravdu vyčerpaná a polomrtvá...

3 1
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS