Chápu vaší nechuť k těm textům. Popisují tu moji verzi, jak říkáte. Není to tak úplně moje verze a pokud vím, tak žádná jiná nikde není.

Vy mate nějakou svoji představu a tu se snažíte naroubovat do hlav ostatním. Nějak vám nevěřím náhodné setkání a rozhovor s detektivem, který do hospody přijde jednou za měsíc, zaplatí jedno pivo a to do sebe obrátí někde v koutě, a nevěřím vám ani psychiatra, který si vás po pěti letech najde. Po těchto vašich dvou článcích tam na jedno asi zaskočí i policejní prezident, aby vám dopis vraha dal přečíst. Píšu VRAHA, ne někoho, kdo na sebe vzal naše hříchy!

Mně ten případ také nešel dlouho z hlavy. Podle toho, co jsem už v životě viděl, bych toho studenta nenazval vrahem, ale duševně nemocným. Duševní poruchu mohou rozvinout opakované stresové situace, které běžného člověka nerozhodí. Ale stokrát nic umoří osla. K nám do výzkumáku chodíval psychiatr dr. Baštecký (výzkum prozodických jevů řeči) a navykládal nám spoustu dalších zajímavostí.

Jako u Hepnarové tu asi šlo o patologickou nenávist ke společnosti.