Námitku pana Vithy jsem očekával a je to vlastně klasická námitka vyznavačů BPS. Ta námitka je v principu správná a já ji nerozporuji. Souhlasím, že mrtvé organismy se nakonec rozloží na CO2, a skončí dříve či později v atmosféře. Ale zároveň nesouhlasím s tím, že jsem se dopustil myšlenkového faulu.

V obecné rovině jde přece o bilanci výměny uhlíku mezi biosférou hydrosférou a atmosférou. Uhlíku je pořád stejně, jeho množství se nemění. Pokud tedy má nějaká lidská činnost kompenzovat negativní vliv spalování fosilních paliv, tak já tvrdím, že bioplynová stanice to není.

Z hlediska věčnosti se prakticky veškerý uhlík z biosféry někdy přemění na CO2 a skončí v atmosféře. Ale jde o to, jak rychle a jestli se to dá ovlivnit, a co pro to můžeme udělat. Takže bioplynka pro to dělá to, že v ročním intervalu drancuje pole a točí pořád dokola ten svůj výkon. K tomu využívá širé lány a přidává ještě významnou "uhlíkovou stopu", která zůstává za celou tou "přidruženou výrobou".

Naopak když máte organismy žijící desítky a někdy i stovky let, tak prostě tlejí a na CO2(případně metan) se přeměňují jenom zlomky jejich těl(listí apod.) Tak ta doba zdržení uhlíku mimo atmosféru je mnohem delší.

Moje hektarová námitka proti BPS říká : hektar kukuřice pro bioplynku žádné emise CO2 nesnižuje, protože CO2 naakumulovaný v biomase obratem vrací do ovzduší. Zatímco hektar krajiny(nejlépe s dlouhověkými organismy) CO2 akumuluje a tak je schopen i kompenzovat nějaké to spalování fosilních paliv. Navíc co si budeme povídat o tom, jak který ten hektar vypadá, co dělá s vodou a i s lidskou duší.

Jakkoliv s Vám souhlasím, že volná krajina je pro udržení stálé koncentrace CO2 v atmosféře to nejlepší, musím Vás upozornit na docela zásadní myšlenkový faul, kterého se dopouštíte.

Rostliny absorbují CO2, přičemž uhlík používají jako stavební prvek vlastní buněčné struktury a kyslík uvolňují do ovzduší. Ale - to platí pouze za života těchto rostlin. Odumřelé části rostlin se stávají potravou pro půdní život, v konečném důsledku pro mikroorganizmy. A ty nakonec použijí uhlík jako palivo (stejně jako my či jacíkoliv jiní živočichové) a opět ho přemění na CO2. Tedy louky, lesy, obecně volná krajina, nemají nevyrovnanou bilanci produkce a spotřeby CO2, ale - možná překvapivě - vyrovnanou.

Což samozřejmě nevyvrací Váš postřeh, že k výrobě "paliva" do bioplynek se spotřebuje množství fosilního paliva, což koncentraci CO2 v ovzduší zvýší.

Tak tak, předešel jste mě. U nás byl patrně první generátor na bioplyn zkoušen na VŠZ ku konci osmdesátých let (viděl jsem to). Jen se počítalo s využitím rostlinného odpadu s tím, že zbytek (anorganické látky) se vrátí jako hnojivo.

Vyrovnanou bilanci také narušuje neblahé hospodaření s lesy, ale jen (z hlediska přírody) krátkodobě.

U fosilních paliv je cyklus nějaký ten miliónek let, což je z hlediska délky našeho života znepokojivé.