Hezky popisujete nesmyslnost bioplynových stanic! To mě nenapadlo. Ale to zdaleka není všechno. I když možná o tom budete psát příště, a tak trochu předbíhám.

Bioplynové stanice vznikly údajně (tak jsme se to učili na VŠ) původně jako vyhnívací stanice sloužící k likvidaci kejdy. Kejda je směs výkalů, moči a nepatrného množství organických zbytků a vzniká jako odpad bezstelivových chovů hospodářských zvířat. Hlavně prasat, ale komunističtí zemědělští odborníci prosazovali (a jeden čas docela úspěšně) i bezstelivový chov skotu. Takže kejdy bylo všude spousta. Jenomže kejda není zrovna vhodná k aplikaci na pole. Má příliš mnoho dusíkatých a příliš málo uhlíkatých látek, takže místo aby půdní život podporovala, spaluje ho a ničí. V bioplynkách kejdu rozložily kvasinky na metan + nějaký dusíkatý odpad, který už nebyl tak agresivní a bylo možné jej na pole aplikovat.

Jenomže jak bioplynky rostly, potřebovaly stále více a více "krmení" a tak se začala pěstovat kukuřice "na plyn". Začaly se deformovat osevní postupy, kukuřice se zařazovala čím dál víc místo řepy, a pak i místo brambor (z hlediska osevního postupu je kukuřice okopanina). Na rozdíl od okopanin ale podporuje vznik půdního škraloupu, nezadrží srážkovou vodu, nezlepšuje půdní strukturu a navíc dnes už nahrazuje i jeteloviny, které dávají půdě odpočinout a obohacují ji přirozeným dusíkem s pomocí symbiotických bakterií na bohatém kořenovém systému (další zlepšení půdy).

Další potravou pro bioplynky je chlévská mrva, tedy čerstvý hnůj, který místo aby přes zastávku na fermentovacím hnojišti putoval jako nenahraditelné hnojivo do půdy končí ve vyhnívacích nádržích a do půdy se vrací jen vytrávený odpad...

Ergo z užitečného pomocníka se bioplynky proměnily ve velmi zlého pána, který si do velké míry zotročuje zemědělce, ničí půdu i - jak ukazujete - ovzduší.

Cesty do pekel bývají dlážděné těmi nejlepšími úmysly...

Ja bych to zjednodusil jako honba za temer bezpracnym mamonem. kapitalizmus bez privlastku.