V hlavě vánočního střelce. Rozhovor s psychiatrem.

Tohle je volné pokračování článku V hlavě vánočního vraha, rozhovor s detektivem. Původně mělo být zveřejněno na placeném webu Apokryfto, ale odmítli to publikovat. Tak to dávám volně.

S psychiatrem J. se znám už od střední, ale nejsme úplně stejná krevní skupina, a tak se nijak nevyhledáváme. Ale sleduji ho občas a vím, že je docela úspěšný a dokonce napsal nějakou knížku. U mývalů jsem ho neviděl aspoň 2 roky, i když tam dříve občas na pivo chodil, aby se, jak říkal, potkal taky s nějakými normálními lidmi. A teď si ke mně dokonce asi po pěti minutách přisedl a rozproudil hovor. Jak se máš, co byznys, rodina a tak. Rozhovor plynul hladce, dovolená, tenis, kolena, záda, do politiky radši moc ne. Atmosféru uměl vytvořit vždycky úžasnou. A pak to přišlo. Až později jsem si uvědomil, že on za mnou k mývalům vlastně záměrně přišel kvůli tomu článku o vánočním vrahovi. Takže začal :

Hele, čet jsem ten tvůj blog o tom vánočním vrahovi, jak ho nazýváš, a docela mě to zaujalo, co ten detektiv povídal.

Nojo, já to taky nemůžu dostat z hlavy. Řek bych, že mi to doslova rozleptává mozek. Ale nevím, co s tím. Čekám, že by už mohli zveřejnit ten dopis, co von napsal a tam to bude ložený, že jako byl cvok, měl smrtelnou chorobu, nějakej nádor na mozku nebo co, halucinace a ďábel mu přikázal udělat tyhle vraždy. Pořád by to bylo míň děsivý, než že to udělal s chladnou hlavou jako nějakej vzkaz nebo co.

Víš, já to tak pozoruju, ty lidi, co to četli. Myslím ty veřejný figury, který se nám předvádějí v televizi. A na nich je vidět určitá změna. Ty to možná nevidíš, ale já na to mám oko. Jim to taky, jaks to říkal, rozleptává mozek. Najednou rozehrávají úplné šílenosti. Mě to tak zaujalo, že jsem nad tím začal bádat a utvořil jsem si nějakou hypotézu, interpretaci těch událostí a vychází mi z toho hodně brizantní záležitost.

Chceš říct, že bys uměl vyložit, proč to ten kluk udělal? Tys to čet?

Ne, nečet. Ani to číst nepotřebuju. Ale ten vzkaz, to sdělení je zakódované v celé té jeho akci. Vysvětlit, proč to udělal, to bych si asi netroufnul. Já bych asi zůstal u toho, co nám chtěl sdělit. Proč se ale rozhodl to sdělit touto formou, která jako by ani nebyla z tohoto světa, tak to je asi v gesci někoho jiného.

Já myslel, že to je totéž…

Tak to opravdu není totéž. Rozdíl si představ třeba takhle : můžeš každému na potkání říkat, že nechceš válku, můžeš podepsat mírovou petici, jít na demonstraci a podobně. A nebo postřílíš spoustu nevinných lidí, a tím řekneš : tohle je válka, bloudi! Chcete to?

Ty vole! To už jako mluvíš o tom střelci?

No vzal jsem to trochu od konce, jako příklad. Ale v zásadě ano, myslím si, že se to dá takhle vykládat. Pokud samozřejmě připustíme…co?. Koho to máme před sebou, kdo to je? Co je za tím? Co ho přivedlo k vykonání takového monstrózního činu? Mimochodem, ten tvůj detektiv to musí být opravdová třída. Sešel jsi se s ním? Máš na něj kontakt?

Tak to, bohužel, nemám. Trošku jsem se tady chlapů poptával, ale nikdo ho pořádně nezná. Prý se tady tak jednou za měsíc staví na jedno, rovnou ho zaplatí, prohodí jen pár slov, sedne si někde do kouta a pozoruje cvrkot a za půl hodiny se zas nenápadně vytratí. Takže ten můj rozhovor s ním, to bylo úplný unikum. Čekám taky jestli ho tu zas potkám, ale zatím marně.

Hm, škoda. Tak mu pak řekni, až ho potkáš, že bych s ním rád dal řeč. Ale pojďme zpátky k našemu případu, co?

Jojo. On mi tehdy říkal, že se mu ten případ úplně samovolně srovnal v hlavě, hned druhej den po té střelbě, mezi třetí a čtvrtou ráno, když nemoh spát, a jakoby mu chodily ty informace odněkud a spojovaly se do toho příběhu. Jestli mi rozumíš?

To je zajímavý.

Tak ale tys dospěl k závěru, že to byl nějakej šílenej mírovej aktivista, kterej se rozhod, že nás vystraší tím nejbrutálnějším způsobem, protože si myslel, že jsme naprosto otupělí…?

…a nevidíme, co činíme, kam jsme vlečeni. Naprosto jsme ztratili orientaci a míru a jako zfetovaní jdeme, kam vlastně. Vstříc válečnému běsnění, protože prý není jiná varianta než vítězství. Teď  ti zkusím vyložit ten čin v souvislostech od počátku tak, jak si myslím, že to bylo. Ten kluk(budu mu tak říkat) musel mít neskutečnou odvahu. Dělal to promyšleně a od začátku věděl, že na konci zemře. V Klánovicích šlo zdánlivě o takzvanou vraždu bez motivu, ale já souhlasím s tou interpretací, že zde byly zabity nevinné oběti zastupující Ježíše Krista ve dvou podobách. Tím nám, protože to publikum, kterému je to určeno jsme my, celá společnost, tedy tím nám nastavil zrcadlo. A říká : zabili jste dar od Boha, sotva narozeného Ježíška a zabili jste znovu i toho, který na sebe vzal všechny vaše hříchy. To odkazuje na dvě nejzákladnější ideje křesťanství. Za několik dní zabije svého otce. A říká : zabili jste(jako v sobě) i samotného Boha. Otec symbolizuje Boha! A tím zároveň narýsuje horizontálu kříže, 40 km dlouhou. Jeho utrpení muselo být obrovské a zároveň byl úplně klidný, neudělal jedinou chybu. A přichází finále, vztyčení vertikály. Chce, aby to bylo nepřehlédnutelné, aby se to zarylo do všech srdcí. Pošle esemesku, aby přivolal policii na místo a spustí šílené válečné scény. Bohužel s ostrými náboji a se značnou palebnou silou. A to všechno podle plánu, jakéhosi scénáře, který se mu zrodil v hlavě neznámým způsobem. Myslím si, že až do úplného konce, a tím myslím i to, že si sám ustřelil hlavu pod ukrajinskou vlajkou, postupoval chladnokrevně, jako herec, který se dokonale naučil svoji roli.

Uf!

Ve skutečnosti mohl zabít mnohem víc lidí, ale myslím si, že nechtěl. Byl za tím nějaký kalkul, nad kterým se neodvažuju spekulovat. Prostě monstrum vykonalo monstrózní čin. Jedním tahem narýsoval obří kříž a na něm se ukřižoval. Vzal na sebe naše hříchy, které úpěnlivě skrýváme ve svých nitrech, protože nám samým připadají příliš obludné.

Tak tohle je naprosto strašidelné! To jsem zvědavý, jestli se něco takového nachází v tom dopise, který údajně zanechal.

To bude asi ten důvod, proč ho nikdy nezveřejní. A pokud, tak částečně nebo nějak upravený. Jenže jim to nebude nic platné, protože jestli to je tak, jak jsme se o tom bavili, tak jim to ty mozky rozleptá na kaši.

No, ale pak je tedy dost vážná ta věc, kam nás s touhle kaší dovedou…

Pánové, zavíráme. Dneska jste tomu moc nedali. Každej mi dáte stoosumdesát kaček.

Dvěstě…

Dvěstě…

Dobrou noc.

Dobrou…

Já si beru taxíka. Jedeš taky?

Ne díky, já to nemám daleko, projdu se. Víš co mě pobavilo? To s tím ministrem, kterej ho zapřel před celým národem. Sice se to nehodí, ale fakt je to tragikomický. Kdyby to nebylo nemožný, tak bych si myslel, že to taky bylo v tom scénáři. Tak ahoj.

Ahoj.