UK 120, klimatické modely a kvantová fyzika.

UK 120 není stavební firma Petra Kellnera, jak si myslí 97% akademické obce UK podle bleskového průzkumu pro Otázky dnes, ale je to superpočítač z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Následuje "vědecká" recenze vizionářského díla.

Úspěšná komedie Jáchyme, hoď ho do stroje byla natočena v době hluboké normalizace a uvedena v roce 1974. V jedné z vedlejších rolí zde vystupuje Superpočítač UK 120. Jeho schopnosti, které mu vdechli autoři Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak a Oldřich Lipský, jsou přímo ohromující. Umožňují libovolnému zájemci za 15 Kčs naplánovat si budoucnost tak, aby byla plná úspěchů. Princip je přitom jednoduchý : jako vstupní data poslouží jméno a datum narození zájemce(Luděk Sobota se nechal z bezpečnostních důvodů omladit o 8 let 8 měsíců a 19 dní!). Data se pomocí děrovacích kleští „nacvakají“ do děrného štítku a vloží do UK 120. Po pár minutách klient obdrží Kondiciogram. Podle prohlášení Miroslava Homoly se jedná o „spolehlivého průvodce životem, ve kterém je všechno jako na dlani, plán šťastných a nešťastných dnů…“. UK 120 vám tedy podle vstupních dat namodeloval vaši budoucnost. Teď je už asi mnohokrát recyklovaný(ten superpočítač), ale třeba na stránkách marie.cz vám obdobnou službu poskytnou zdarma i dnes. Nejspíš používají obyčejné PC, ale kdoví.

Takže UK 120 je vlastně takový pradědeček dnešních tzv. numerických modelů, které slouží např. k předpovídání počasí nebo klimatu. Princip je stejný : superpočítač nakrmíte daty a on vám díky složitým algoritmům poskytne kondiciogram, tentokrát celé zeměkoule. Je docela dobře možné, že jeho součástí je i váš osobní kondiciogram. A nebo brzy bude, protože modely se neustále zpřesňují. Abych si moc nevymýšlel, použiju část popisu, který je na stránkách ČHMI(Český hydrometeorologický institut). Schválně, co na to řeknete :

„Nejpoužívanější typ klimatických modelů jsou modely všeobecné cirkulace atmosféry spojené s modelem oceánu. Často se používá zkratka GCM, což označuje buď „general circulation model“ anebo „global climate model“. Jedná se o počítačové modely klimatického systému. Jsou založeny na řešení pohybových a termodynamických rovnic, které popisují procesy v klimatickém systému, pomocí metod numerické matematiky. Jelikož řešení těchto rovnic je výpočetně velice náročné, k realizaci GCM je nutné použít ty nejrychlejší superpočítače, které jsou v dnešní době k dispozici. Numerické řešení rovnic probíhá v síti tzv. gridových (uzlových) bodů a v různých vertikálních hladinách. Vzájemná horizontální vzdálenost uzlových bodů určuje horizontální rozlišení modelu. V dnešních modelech je toto rozlišení typicky 2-4° zeměpisné šířky/délky v atmosférické části modelu, v oceánické části bývá toto rozlišení zpravidla větší, 0,5-1°. Vzdálenosti jednotlivých vertikálních vrstev určují vertikální rozlišení modelu. Typicky mívají dnešní GCM 25-40 hladin v atmosféře a 20-30 hladin v oceánu. Model dokáže zachytit pouze procesy probíhající v měřítkách větších než je jeho prostorové rozlišení. Pro procesy menšího měřítka je nutné používat tzv. parametrizace, tedy vyjádřit tyto procesy pomocí velkoprostorových veličin na základě empirických nebo semi-empirických vztahů. Mezi takové procesy patří např. konvektivní činnost a s ní související srážky či bouřková činnost. Každý globální klimatický model se skládá z několika samostatných částí – modelu atmosféry, oceánu, příp. biosféry, mořského ledu, uhlíkového cyklu a dalších. Tyto části jsou navzájem propojeny.“

Pokračuje to dál, ale zatím stačí. Slušný nářez. Ale zkuste mi najít jednodušší a srozumitelnější definici. Ona to přitom žádná definice není. To jsou jenom takové fráze, které kloužou po povrchu. Co si třeba představujete pod souslovím „řešení pohybových a termodynamických rovnic, které popisují procesy v klimatickém systému, pomocí metod numerické matematiky“? Myslím si, že dneska už žádný jednotlivec není schopen pojmout a vysvětlit funkci GCM do všech detailů.

Je to jako UK 120 : hodíte tam čerstvá data, superpočítač je přechroupe a vy pak koukáte. Vyplivlo vám to aktualizovanou minulost, přítomnost a budoucnost. Libovolný datum, libovolné místo. Umělá inteligence(AI). Dalším stupněm jsou takzvané „emisní scénáře“ publikované IPCC. To jsou agregáty mnoha různých superpočítačových modelů, ať už globálních nebo dílčích. AI na entou.

Položme si otázku : co je komplikovanější, předpovědět budoucnost jednomu člověku nebo předvídat počasí na 10 dní dopředu? Tak například v sobotu ráno jsem pro svoji dopolední procházku s Arnoštem(retrívr) zvolil „norskou“ předpověď, která podle zdrojů využívá několik numerických modelů. Mělo být zataženo beze srážek, bylo zataženo s hustým sněžením. Teplota a vítr O.K.. Byla to předpověď jenom na několik hodin dopředu.. Umělá inteligence ke mně promluvila. Moji reakci nezaregistrovala, jsem pod její rozlišovací schopností. Zatím. Mohl jsem tam napsat : trochu jste se spletli. Ale nenapsal.

Nicméně AI nejspíš zaregistrovala nepřesnost své předpovědi i tak a zpracovala ji, protože umí porovnávat. V tomto případě třeba sbírá aktuální data o srážkách z meteoradarů a konfrontuje je s těmi předpověďmi a provádí korekce, aby se to příště nestalo. Je to takový klimatický Matrix. Přítomnost se nepřetržitě vynořuje a minulost mizí a zůstávají jenom záznamy. A budoucnost? Spolu s Orwellem : Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost. Kontrolní otázka : kdo je to ten „Kdo“ dnes? Nevím, ale vypadá to čím dál víc, že je to ten(nebo to), kdo(co) ovládá klimatické modelování a píše scénáře(třeba emisní).

A teď, když jsem to tak zmatlal dohromady, si čtenář určitě(stejně jako já), pokud si ještě pamatuje nadpis, položí otázku : co to proboha napadlo toho idiota vůbec vyslovit termín kvantová fyzika. Nerozumí filmům, počasí ani umělé inteligenci a teď začne plácat něco o kvantové fyzice. Takže, kdo na to nemá(nervy), ať radši dál nečte. Následuje „kvantová“ verze recenze :

UK 120, kondiciogramy, Franta Koudelka, počasí, klimatické modely, umělá inteligence, všechno to jede na principech vlna-částice. Přijmeme-li, že je to právě kvantová fyzika, která podstatu světa popisuje nejvěrněji(jak tvrdí vědci), pak se nám teprve odkrývají obzory! Nemám teď na mysli kvantové počítače(i když?). Fascinují mě totiž „multisvěty“ Františka Koudelky, jak je nádherně popisuje a někdy jenom naznačuje podle (nejen)mě geniální film Jáchyme, hoď ho do stroje. Franta, kluk z vesnice, jede hledat štěstí do Prahy. Před odjezdem utopí Máňu a nachomýtne se k „osvětové“ akci Výpočetního střediska jih. Miroslav Homola ji uvádí slovy : „Vážení vesničtí přátelé, do vaší obce zavítala věda“. František nafasuje kondiciogram, který podle návodu používá coby plán šťastných a nešťastných dnů. A ono to vychází! Franta tak vyhraje automobilový závod, porazí několik soupeřů v judu nebo ústy nafoukne pneumatiku u Trabanta. Mnohokrát úspěšně unikne démonickému Chocholouškovi.

Jak můžeme usoudit ze závěru, Franta si nechával následně řadu let posílat osvědčené kondiciogramy, řídil se jimi a všechno se mu dařilo, protože „František ví, kdy se do čeho pustit“. Má krásnou a spokojenou ženu, Martu Vančurovou, tři kluky jako buky a čtvrtého na cestě, domeček a do zlatova opečené topinky. Den jako vymalovaný. Pak se náhle zjeví delegace z Výpočetního střediska jih s omluvou. Celá léta mu omylem posílali kondiciogramy určené jeho jmenovci Františku Koudelkovi takto důchodci z Příbrami. „…protože přéčinou byla chebná elektrónka E13 z našeho podniko Katoda Olomóc, přepojuje se k omlově i naša fabrika…“ omlouvá se Tonek Trósil(Oldřich Velen). Ředitel Výpočetního střediska jih(Vladimír Krška) následně předá jako kompenzaci klíčky od osmiválcového automobilu Tatra 603 s pertinaxovým karburátorem a radiální cirkulací oleje. V té chvíli nastane něco, co lze přirovnat jenom ke známému intelektuálně kvantovému experimentu zvanému Schrödingerova kočka. Realita se nečekaně převrátí do jiné verze a nezabržděná Tatrovka, jako již třetí dopravní prostředek v tomto příběhu, sjíždí do rybníka, zatímco Luděk s Martou plánují výlet s dětmi.